>Znáte to, nemáte co dělat. Ve čtyři ráno plno sil, tak vezmete auto a jedete se projet za svojí milou. Pádíte to serpentinama nahoru, někde vlhko, někde sucho a v jednom úseku kde zrovna sucho není zahlédnete wallride, tak si řeknete proč to nezkusit? Že tam je obrubník vás nemůže zastavit takže to dáte v plných jen předtím se trošku leknete a šlápnete na brzdu. A jak to vypadá v reálu?

Abyste byli v obraze, wall je jezditelný z obou stran, v tomto případě však zleva doprava.

>Kam to vlastně jedu? koukněte sem.

>V neděli, po sekání trávy na chalupě jsem se vypravil na obhlídku co je nového u kluků v Hejnicích. Po příjezdu v pozdních odpoledních hodinách jsem ještě zastihl kluky, co to tam vše páchají. Byli zrovna na odjezdu, ale přesto se Luboš uvolnil k provedení upravené tratě na 3DH cup. Zásadní chyba :), jezdí totiž jako drak a ve snaze mu stačit jsem se na transferku do vyvýšené klopenky zasekl pedálem o kořen koukající ze svahu. Následoval pád přes řidítka, ochutnávka místní hlíny a natažení vazů v kotníku. Takže jsem se zase sebral a odjel za přítelkyní zpátky na chalupu. Tak brzo mě Marťa nečekala :), ale žádné překvapení se nekonalo, pilně se totiž učila na zkoušku. Jinak trať na závody mě překvapila, je docela vymazlená a rozhodně ostudu neudělá, jedinou připomínku jsem měl k dirtu, ale to je věc osobního vkusu. Hodně se taky prášilo, voda se prý tomu zakletému místu zdaleka vyhýbá. Určitě se sem ještě vypravím, uvidíme jak vyjde čas. Teď mě čeká zmiňovaná Francie, zkusím i něco nafotit tak se těšte.

>

Díky Davidu Vepřekovi, více foto na osk-art.cz