>Po úspěšném zdolání feraty, jsme si pořídili ten nejdražší a nejhezčí benzínový vařič, co šel v Arcu koupit a vydali se směr Val di Sole. V půlce cesty, už za tmy, kempujeme, uleháváme před autem a ráno se zase v pořádku probouzíme. Co více si přát, do dějiště šampionátu dorážíme kolem desáté a po krátké procházce depem, kupejeme lístky na lanovku a jedeme vzhůru. Není to nejlepší, protože se hned nahoře zasekáváme na trati na dost atraktivním místě a tak nevím jestli to náhodou dole není lepší :). Nakonec jsme prošli trať a na poslední jízdy zakotvili dole u vekoplošné obrazovky. Kameramenů bylo po celé trati dostatek na to aby člověk, kromě pár míst viděl úplně všechno. Atmosféra byla taky super, hlavně když projížděl italský závodník. Až do závodů mužů se na trati závodníci vyskytují sporadicky a tak to není úplná zábava, ale o to více vynahrazuje diváckým zážitek posledních deset nejlepších, kteří ukazují jak se má jezdit z kopce dolů. Pro mě je vítěz jednoznačně Sam Hill, který to drtí všude a nebýt pádu tak by Athertonovi nadělil pět, šest sekund. Což je opravdu dost, bohužel to 200 metrů před cílem pokládá a nadějím je konec. Večer se jede ještě 4x kde naši kluci moc nezazářili ale holky to napravují. Na galerku ze závodů se podívejte tady. Večerní život vynecháváme a stavíme stan na vyhrazeném místě pro národní týmy kousek od zázemí české reprezentace. Ta samozřejmě spí jinde V neděli padá rozhodnutí se podívat i na XC závod žen a tak můžu vidět v akci vlastnoručně upravenou vidlici F1RST na kole Pavly Havlíkové. Trať pro XC místy připomínala sjezdovou trať a tak to holky neměli, ani z kopce, lehké. Nějaká další aktivita už neměla moc smysl a tak jsme nabrali směr k domovu a doufali že se někde plácnem k vodě a ještě jednou si dáme zmrzlinu a nakoupíme zásoby China (Chino) a prochuta. Vodu ke koupání jsme nenašli, otevřený obchod v neděli nenajdete a tak se povedla jen ta zmrzlina, která ale nestála za moc. Valíme to přes Brenner a v půl šesté parkujeme na odpočívadle padesát kilometrů od Mnichova. Vaříme si jídlo a poté co nasedáme do auta, zjišťujeme že nám nejde pootočit klíčkem v zapalování. Voláme, zjišťujeme co a jak a dozvídáme se že se to u oplu při velkých vedrech stívá stává a máme počkat až zámek vychladne. Ok, čekáme nic, přespáváme ráno taky nic. Voláme odtahovku, přijede německý otahář, neumící ani slovo anglicky a po chvíli lomcování s klíčkem vytahuje kladivo a WD40, což po několika pokusech se setkává s úspěchem a tak skoro startujeme až na maličkou drobnost v podobě vypadlého čipu k imobilizéru a který když už týpek spouští nájezdy nacházíme. Platíme místo čtyřiceti euro dvacetdevět jelikož více nemáme. Po dvanácté dorážíme na Rozvladov, klasicky Mekáč, shake. Po krátké pauze tedy už míříme definitivně k domovu. Řídím, je hrozný vedro, Marťa usíná a na mě přichází únava. Říkám si že pojedu ještě chvíli a pak musím zastavit a říci Marťě ať řídí ona. To je poslední co si pamatuji předtím, než se oba probouzíme v zafiře hoblující ve 140 km/h na tempomat svodilo, to celé asi dvacet před Plzní. Naštěstí s toho vyvýznem jen odřeným autem, se kterým se dá pokračovat dál a tak nakonec kolem páté dorážíme do Jablonce. Zbývá dořešit auto a přijmout nabídku večeře v Bedřichově. Výlet to byl krásný a až na koncovku jsme si to oba moc užili. Škoda ale zas mám do života nějaké to poučení a taky hlouběji do kapsy.

Galerie DH a 4X.

>O víkendu jak jistě všichni víte :), se konalo mistrovství světa v Itálii ve Val di Sole. Jelikož jsme tam byli v zimě na lyžích padl návrh se tam podívat i teď. V plánu bylo více lidí, ale nakonec to dopadlo na dovolenou ve dvou a to ve složení, já a moje Martinka. Naplánovali jsme si k tomu ještě návštěvu Lago di Garda a tak když jsme ve středu v půl dvanácté v noci odjížděli, čekaly nás čtyři dny nádherného počasí a pohody. Aby to nebylo zas tak idelické přidali jsme si k tomu ještě pátý den smůly, ale o tom až později. Cesta ke Gardě proběhla bez problémů a tak jsme mohli kolem sedmé hodiny ranní zakotvit poblíž archeologické zóny S. Martino. Po krátkém odpočinku a prohlídce zbytku osídlení, jsme zkusili vodu v menším jezeru Lago di Tenno kde je nádherné koupání a super skok do vody, který ale vzhledem k vysoké hladině byl o šest metrů menší :). Voda byla dost ledová ale jinak bylo vedro a tak jsme si museli v Rivě koupit zmrzlinu, u gardy to totiž jinak ani nejde. Moje skóre je za dva dny sedm zmrzlin. Super. Na řadu přišlo trošku pohybu a to v podobě jízdy na kolečkových bruslích na stezce z Torbole do Arca. Jelikož jsem na bruslích hodně dlouho nestál, zažil jsem docela dobrý strach, hlavně při sjíždění menšího kopečka, přeci jenom je to něco jiného než kolo. Ale přežili jsme to s Marťou v pořádku. A tak jsme mohli jít vybírat nová vařič a poté se ubytovat v oblíbeném kempu Monte Brionne. Druhý den byla v plánu ferata a rozhodnutí padlo na feratu poblíž Dro na hrad Drena. Ferata vede soutězkou řeky a tak tu najdete chlad i v tom nejteplejším počasí a hlavně zajímavé pohledy.

>Tenhle víkend jsem na kole nestrávil zrovna dvakrát času, ale byl jsem se podívat na dvou víkendových akcích a to 2426i.com minislopestyle ve Vesci a ČP v DH ve Špindlu. Ve Vesci se sešla početná banda dirtařů v čele s týmem Michala Matyse, Maňase Tomka, turnováků a dalších. Za zmínku určitě stojí jedenáctiletý klučina s přehledem dávající všechny překážky a k tomu tríčky jako one foot x-up, no foot. Triky padali kvalitní, takový doubletailwhip se nevidí každý den a k tomu kankány, supermany, backflipy a další kreace, takže rozhodně pěkná podívaná na překážkách zbudovaných jen pro tento závod členy Freeride teamu Ještěd. V neděli ve Špindlu na už klasické trati nepřekvapil vítěztvím Adam Vágner a mimo elity byla nejlepší podívaná na střelce z řad juniorů kteří vytvářeli roztodivné kreace. Jinak focení DH není zrovna nejlehčí a vytvořit nějakou hezkou fotku dá docela práce, takže omluvte kvalitu fotografií

fotky vesec
fotky Špindl

vítěz závodu Leader a jeho tailwhip

Špindl

Kaštan sledující.

>Použijte starou botu, v mém případě Circa a nechte si jí podrazit bačkorovou podrážkou. Výsledek zaručen a noha vám sedí na pedálu jak přibitá. Jasná volba pro (ne)majetné.

>Dneska bohužel nepřálo na Ještědu počasí a tak jsem nic nenafotil. Jako útěchu sem vkládám jednu fotku od Tandlise ze včerejška. Snad se to příště povede.