V konkurenci víkendových akcí se enduro v Świeradów Zdróji asi lehce ztrácelo, protože na start dorazili jen čtyři Češi. Škoda protože tenhle závod byly taková tři 3DHčka v sobě. Ale nepředbíhejme… letos první závod v enduru kousek za hranicemi, to se jen tak nepoštěstí. Świeradów Zdrój leží v Polsku hned za Novým Městem pod Smrkem a tak se v mé hlavě rodí plán, vyrazit si na závod z Jablonce po své ose a přespat na Smrku. To se díky počasí skoro nestává skutečností, naštěstí se v pátek kolem sedmé navečer počasí umoudřuje a přestává pršet. Po lehkém přebalování věcí vyrážím docela pozdě (přesně v osm hodin z Jablonce) na cestu na Smrk. Cesta docela ubíhá, od Smědavy už jen za svitu čelovky. Nebeský žebřík překonávám s jednou mokrou botou a v jedenáct večer jsem na rozhledně na Smrku. Vítá mě suché zázemí, a tak po krátké prohlídce na vrcholu rozhledny neváhám a zabydluji se dole. Ráno vstávám kolem půl sedmé, vydávám se směr Stóg Izeski a dolu do Świeradów Zdróje. Nakupuji zásoby potravin a vydávám se na místo registrace. Ta úspěšně proběhne (za 80 zlotých, včetně trička a posleze pití) a mě už nic nebrání se šplhat vstříc první RZ která vede od horní stanice lanovky která vede ze Świeradów Zdróje. Nevím co mě čeká vše jedu poprvé, jen na oči, proto si na startu dávám předsevzetí nejančit a nespadnout, což se mě hned po 100 metrech nedaří a jdu v kamenech k zemi. První RZ se totiž skládá z rovného úseku se šutrama, kde se průjezdná stopa (alespoň na mém pevňáku) hledá jen velice nesnadno. Vše je po spádnici dolů, druhá polovina už je v lese a je o něco lepší. Druhá RZ po skoro stejném výšlapu se ukazuje snad ještě v horším světle ke kamenům ve spádnici se přidává bahno a potok, holt poláci se s tím prostě nemažou, proto ta narážka na 3DH, tohle se prostě musí zažít. Druhou RZ jedu už značně opatrně, nechci spadnout ani mít defekt. Prostředek RZty se jede po Singletreku, plíce dostávají zabrat, potom sjezdík v lese a cíl. Třetí RZ je celý po singletreku v Polsku, plíce tady už vůbec nestíhají, ale technicky je to nejsnažší. Mezi třetí a čvrtou RZ je brutální přejezd, naštěstí máme dost času než přijede časomíra. Ta se skládá ze dvou čidel, jedno na startu a jedno v cíli, musí se k ní přiložit čip, který je naštěstí ve formě hodinek na ruku, rozhodně lepší než na enduru v Mostě. Čtvrtá RZ zase po spánici brutálním kopcem dolů, kořeny a kameny, překvapivě se tu jede ale daleko líp než na jedničce a dvojce. V půlce trati cvakám zadní kolo, ale jede se mě dobře a v podstatě stejnou rychlostí a tak už to dojíždím až docíle. Po té se přesouváme do hospody, dávám si pivka, přijíždí Marťa s Míšou a malou Emou , dáváme si vynikající pirožky a čekáme na vyhlášení. Které se z nějakého důvodu protahuje a tak všichni utíkají a my nakonec také. Toť jediná kaňka na celé akci, rozhodně se mě to líbilo, poznal jsem nové svahy, dosud mnou nepolíbené a už se těším za rok zase do Świeradów Zdróje..díky všem příjemným polským závodníkům a pořadatelům i přes lehkou jazykovou barieru to s nimi bylo super. (ostatní Čechy potkávám až v cíli).
Nakonec tedy 11. místo ze 61 lidí, to jde 
Report na Emtb.pl
Výsledky.
Krásné fotky od Jaroslaw Marcisz na SouthBike.pl
