Druhý podnik rodinného dualu ve Vesci se uskutečnil v rámci bikového víkendu v Liberci, a tedy opět jako doplněk již tradičních 24 hodin „Těžké pohody”. Jakožto pořadatel i účastník, jsem se po zkušenostech z loňského ročníku opravdu těšil a doufal jsem, že závody budou oproti loňsku ještě o něco vychytanější, ale stejně se i letos nakonec pár much objevilo. Závodníci doufám tak kritičtí nebudou a snad je pivo zdarma, koláčky, záviny a mnoho cen zlanaří i na další ročník, kdy se zase o něco polepšíme. Ale teď už popořadě.

Letos jsme s Honzou Vanerem trať o něco víc zavřeli, což mělo spolu se starými PVC  tyčkami za následek značnou demolici branek. Tohle prostě musíme vychytat. Na druhou stranu tu díky Kuzmičovi máme letos i startovací rampu, za což ještě jednou moc děkujeme!

Po vydatném tréninku už jdeme na kvaldu, která se jede podle čísel, v modré dráze a na čas. Letos nám vzrostla účast na 42 závodníků, z čehož byly dvě ženy, které mají nakonec vlastní kategorii, a do pavouka nám postupuje nejrychlejších 32 jezdců. Zbylé závodníky alespoň potěšíme tombolou a každého ještě i pivem. Holky mezitím dávají do kupy pavouka a jdeme na to. Souboje probíhají za velkého povzbuzovaní přihlížejících diváků pod taktovkou Ferdy (ten je pak i v neděli na RZ3 ještědského endura). Tyčky lítají vzduchem, závodníci taky a to jak chtěně tak nechtěně. Nakonec je velké finále ve složení Adam Semerák a Štěpán Laurin a malé finále Dominik Kvapil (Mlok) a Honza Vaner. Vyhrává Adam, druhý je Štěpán a třetí Mlok. V holkách je rychlejší Michaela Beráková před Kateřinou Vodičkovou. No a už je tu vyhlášení výsledků, rozdávání cen (a že jich letos bylo!), no a taky řádné zestříkání šáněm (a to nejen vítězů…). Pak jsme ještě dovylosovali tombolu pro všechny účastníky a poklidně se rozešli/rozjeli k domovům.

Na koci dne jsme jeli bohužel bez elektriky, takže jsme pořadí vykřičeli do světa bez mikráku a výsledky jsou jen v podobě pavouka bez časů, ale to je stejně snad to nejhlavnější, a tak doufáme v odpuštění. Děkuji všem, co se zúčastnili a to jak jen na tento závod, tak i těm co pak ještě v neděli jeli enduro. Všechny ty ceny dodali sponzoři, kteří nás mají evidentně rádi, a my máme zase rádi je. Takže jmenovitě díky  gigantic-bikeshop.cz, sixtyninewear.cz, bikeservis.eu a cykloferda.cz.

Za rok tedy snad zase znova a s lepší organizací, pořád ale ve stejném duchu…naviděnou!

Kvalda_DUAL  Výsledky_DUAL

Díky, Íček.

Po hektické půlce víkendu se na konec rozhoduji startovat na Ještědu. Jednak pro to abych dostatečně otestoval nové pevné kolo a také proto, že Megavalanche se nezadržitelně blíží. Letos na kole moc času nestrávím a tohle jak znám náš kopec, bude maso. Přezouvám na sjezdové gumy a duše, nabírám bráchu který taky jede a který pilně dva dny trénoval, já jedu na oči, sice něco znám, ale i to je po průjezdu dvouset lidí k ničemu. Lidí bylo opravdu moc a tak v podstatě celý den stojíme a čekáme na startu jednotlivých RZ. Spolčuji se zde s Kubou Šosvolem, ale moc dlouho nám to spolu nevydrží. Na jedničce startuji jako předposlední jezdec a na chvostu se držím po celou dobu. RZ 1 by byla super, kdyby byl čas si to projet, i tak nejlepší umístění za celý den. RZ 2 dojíždím po pádu do šutrů a chvíli hekání na kolenou až za bráchou, v cíli nás mohutně povzbuzuje Marťa, tak aspoň něco. RZ 3 = zrušit. Výtlač na začátku snad nemohl bavit skoro nikoho, to kluci fakt pos.. a zbytek mě na pevňáku taky moc nejde, takže tady zastavuji u bandy fanoušků v čele s Ferdou. Kecám a nadávám. Přesto jsem tu nebyl poslední :). RZ4 se táhne na startu, pak se málem zabíjím o strom přes cestu, holt jezdit na  oči je sice hezká věc, dobrá ale tak do článku na bikeandride. Pak padám asi ještě dvakrát, nová sjezdová je opravdu nová a já vůbec nevím kam jedu. Na RZ 5 díky časovému limitu pospíchám a až skoro dole kdy mě nehorázně bolí ruce zjistím, že mám zamčenou vidlici, zastavuji odemykám, no co říci… RZ 6 týpek co má stejný rám jako já, přede mnou padá na lávce zakončené kamenem, takže zastavuji a musím ho objet, dole už to nedávám, cesta rozsekaná na kousíčky, holt na pevňáku je to boj. Celkově tratě až na RZ3 super, organizace taky, na oči už raději nic nepojedu a chvilka odpočinku by se taky dost hodila.