>
Na Klínovec jsem se vypravil s mojí přítelkyní Martinou a jejím bráchou Vanikem, osobního taxikáře nám dělal Kuldis se svým synem. Odjížděli jsme v pátek pozdě odpoledne a tak jsme dorazili tak akorát před setměním. Fleka nám dole u lanovky už držel Mužíček s Ondrou a tak jsme pokecali a šli spát. V sobotu hurá na lanovku, mám klasický problém kam s permicí, dávám do boty, co funguje jinde zde ne a tak pokaždé permice nefunguje a musí jí obsluha otírat. Trať se oproti loňsku změnila v horní části a a tak je co najíždět. Zjišťuji, že jeden den je na najetí opravdu málo a to hlavně spíše kvůli mé neschopnosti jezdit podle představ. Neděle dává zapravdu, hrotím i první jízdu a zajíždím 5:11, což je stejně jako Čárys který prý ani nešlape V druhé jízdě zlepšuji čas o čtyři sekundy, ale stejně spokojen být nemůů, kdyby aspoň padla hranice pěti minut. Od Vágnera nakládačka jak svině, takhle to nikam nedotáhnu Vanik píchá, v druhé jizdě sestřeluje jezdce který se fláká předním a ničí řazení. Takže nic. Ondra se dostává na 5:11 ale za cenu ničení ráfků DT FR6.1 Mužíček na to kašle už od pátku aneb kdo chce lehkou vidlici míti, musí ji občas opraviti. Celkově docela pohoda hlavně díky počasí a kámošům. Kazili to některé věci, jako například lidi, kteří se prostě za každou cenu musí dostat dopředu a tak hledají každou skulinku kde by mohli jet po asfaltce, sanitku na trati když to pevňáci mastí dolů, ztracenou permici, kategorii Host a nezapočítání závodu do celkového hodnocení, pro experty vlastně jen projížďka. Děkuji Martince za podporu a fotky. A taky za to že to se mnou vydrží, hehe.