Díky Ježíškovi jsem měl po dvě sezóny předplacený časopis Dirtbiker, hodně lidí už na něj nadávalo, ale já ho mám (měl) rád. Přeci jenom jiné české periodikum s tímto zaměřením (MTB, BMX) není. To co se ale v poslední době děje, mě už značně znechutilo. Navrhuji název změnit na Agangrider. To vystihuje asi vše. Bohužel doba je zlá a tak pokud sypete peníze do kasiček okupujete v podstatě celý časopis. A to mě vážně nebaví. Ježíšek dostal na vědomí, že tento dárek pod stromeček nosit nemusí. Škoda, některé články jsem si rád přečetl.
Velo, další časopis na souboj. Vždy když si ho koupím (jednou za čas) lituji že jsem místo toho nešel na oběd. Pak na to ale zapomenu, nechci být negativní a chci mu dát další šanci, takže si ho koupím znova. Stejně jako v případě posledního čísla. Výsledek? S chutí jsem si přečetl článek o cestě po enduro závodech Trans-provence. Tečka. Konec. Toť vše. Za 84 korun jeden článek. Takže si tu veřejně dávám zákaz si Velo zase koupit. Díky, že mě pohlídáte.
Ano, oba ty časáky, to je něco otřesného. Velo dostávám od kamaráda zadáčo, a přesně jak říkáš. Obsah je vlastně všechno a nic. Pokaždé jsem však také našel jeden článek který stál za přečtení, ale toho textu moc většinou nebylo.
K tomu Dirtbikeru jeste prihod Mondrakera, ten je tam snad uz taky na kazdy strance.